Juniho všestrané stránky

Jednou jsme byli na dovolené v chatičkách. Byli tam skoro všichni naši známí. Byla to báječná dovolená, až na jeden večer. Naši rodiče odešli a mi děti zůstaly samy. Slezly jsme se do jedné chaky a rozhodly se vyvolávat duchy. Nejdříve jsem byla proti, ale po prvním zdařilém vyvolání jsem se přidala. Chtěly jsme vyvolávat Boženu Němcovou, protože ve svém životě byla moc hodná, ale netušily jsme, co se stane! Když jsme začaly vyvolávat, tak se mé kámošce Míše udělalo zle, a tak jsme přestaly. Neuvědomovaly jsme si, že jsme Božku zapomněly odvolat a šly jsme si zaplavat. Ale Kačka s Péťou zůstaly a znovu začaly vyvolávat. Ale protože nevěděly, jak to odvolat, tak přišly za námi. Jen co jsme přestaly plavat, viděly jsme, jak Kačka chce plavat dál, ale jakoby ji něco drželo a nechtělo pustit. Obrátila se na záda a velkou rychlostí plula k druhému břehu. Těsně před ním se zastavila a obrátila se směrem ke schůdkům. Vzpřímila se a po zádech se vytáhla na břeh. Sunula se ještě pár metrůa potom se náhle zastavila. Sedla si a byla zase normální. Záda měla do krve odřená a kolem krku otlaky od pásku. Naštěstí se jí nic vážného nestalo.